Archiv autora
Březen

Bludenz

Věž Laurentiuskirche

Bludenz (česky Bludenec) je okresní město někde ve středu Vorarlberska. Nachází se v údolí řeky Ill, na hranici pohoří Rätikon, Lechquellengebirge a Verwall, v nadmořské výšce 587 metrů. Bludenz má velmi výhodnou polohu, už jenom protože se v tomto místě sbíhají hned čtyři údolí: Walgau, Brandnertal, Montafon a Klostertal. Město má 13.768 obyvatel (k 30.září 2011) a je šestým největším městem Vorarlberska.

Bludenz vytváří jednu velkou aglomeraci, kde je doslova do sebe srostlých několik měst a obc,í u kterých je velmi obtížné najít konec jedné a začátek druhé. Jsou to zejména: Nüziders,  Bürs, Rungelin, Furkla, Rungelin a Brunnenfeld. Administrativně k Bludenzu patří samozřejmě i další okolní obce většinou tedy spíše malé vesničky jako: Altstadt, Außerbraz, Beim Kreuz, Bings, Brunnenfeld (mit Kloster St. Peter), Gasünd, Grubs, Halde, Mokry, Obdorf, Radin, Rungelin (Runggelin), Unterfeld, Sankt Leonhard a Südtiroler Siedlung.

(Pokračování textu…)

Březen

Obec Bezau

Kostelík v centru Bezau

Bezau je malé městečko s pouhými 1.9+9 stálými obyvateli (k 30.září 2011) v okrese Bregenz a regionu Bregenzerwald, jehož je jedním z center. Bezau se nachází ve středu jižního Vorarlberska. Hlavní město provincie Bregenz a Bodamské jezero je odtud vzdáleno cca 20 kilometrů vzdušnou čarou na severozápad. Stejným směrem teče i řeka Bregenzer Ache, která protéká asi kilometr od obce. Bezau se nachází v nadmořské výšce 650 metrů a jinak je ze všech stran obklopeno lesy. Nejbližší sousedé obce jsou Ellenbogen, Oberbezau s Hof.

Zdejší oblast byla osídlena už v době železné. Našly se zde pozůstatky zemědělské činnosti i důkazy o vypalování lesa. První písemná zmínka o obci pochází ale až z roku 1249. Největší rozkvět však přišel až v 19. století, kdy zde byla vybudována pošta, silnice a městečko se také stalo sídlem okresního soudu. V té době se zde také začal hodně rozvíjet cestovní ruch, hned nad obcí jsou dnes skvělé sjezdovky.

(Pokračování textu…)

Březen

Gaschurn na jihu Vorarlbergu

Gaschurn je malá obec a zároveň nejjižnější okres. Žije zde 1.519 stálých obyvatel (k 30.září 2011), jinak je ale zdejší hornatá oblast poměrně málo zalidněná. Gaschurn je také s plochou 176.7 km² největší obcí v okrese Bludenz. Jen tak pro zajímavost a pro srovnání, sousední Lichtenštejnské knížectví má rozlozu 160 km². Gaschurn leží v nadmořské výšce 979 metrů nad mořem v 39 kilometrů dlouhé údolí Montafon. Součástí obce jsou i okolní vesničky Außerbofa a Partenen.

  

První zmínky o osídlení zdejší oblasti sahají do roku 1089, to se ještě nehovořilo o žádném trvalém osídlení, ale jenom o oblasti zdejších hor a možnosti jejich využití. První oficiální zmínky o obci „Gaschurra“ pak pocházejí z roku 1423. Historie obce nebyla nějak idylická a byla psaná hlavně různými katastrofami a přírodními ranami. Časté byly například laviny a povodně, ty nejhorší obec postihly v letech: 1689, 1762, 1770 nebo 1910. Ojedinělé nebyly ani požáry, ten nejhorší přišel v roce 1800.

(Pokračování textu…)

Březen

Jezero Spullersee

Spullersee je trochu zvláštní jezero. Nachází se zhruba ve středu Vorarlberska blízko k městům Lech nebo z druhé strany Klösterle. Vlastně se nejedná ani tak o jezero jako spíš o nádrž, která byla postavena v rozmezí let 1919 až 1925 pro potřeby stavby rakouských spolkových drah. Nádrž tlumí povodňové špičky a tak snižuje škody případných záplav. Součástí je také vodní elektrárna, která stabilně vyrábí elektrický proud. Rozměry jezera-nádrže jsou v nejdelším místě 1395 metrů a šířka jde až k 811 metrům.

Jezero je v létě oblíbeným místem výletů, zejména pak pro rybáře, kteří sem jezdí na vyhlášené pstruhy. V zimních měsících pak i na několik měsíců jezero zamrzá. Okolní krajina a panorama jezera v němž se odrážejí okolní hory působí skutečně nádherně. Jestli pojedete kolem určitě si sem udělejte výlet. Nejlepší cesta je sem asi z Klösterle a to cca 6 kilometrů.

(Pokračování textu…)

Březen

Feldkirch ve Vorarlbersku

Kostel na náměstí Marktgasse

Feldkirch je poměrně velké okresní město ve spolkové zemi Vorarlbersko. Město má 31.082 stálých obyvatel (k 30.září 2011) a je tak druhým největším městem v této spolkové zemi. Feldkirch je nejzápadnější obcí Rakouska. Hranice s Lichtenštejnskem jsou odtud vzdáleny 2 kilometry, hranice se Švýcarskem pak cca 6 kilometrů. Feldkirch leží v údolí řeky Dunaj v nadmořské výšce 458 metrů. Z důležitých měst je nejblíže Vaduz – hlavního město Lichtenštejnska a to 14 km na severovýchod. Metropole Vorarlberska Bregenz je pak vzdálena 32 kilometrů na sever. K městu administrativně náleží i okolní obce: Levis, Altenstadt, Gisingen, Nofels, Tosters a Tisis.

Feldkirch je důležité regionální centrum a sídlo mnoha důležitých institucí. Najdeme zde tak například zemský soud, finanční ředitelství, hospodářská komora Vorarlberska, dělnická komora Vorarlberska, velká zemská nemocnice, zemská konzervatoř nebo zemský geodetický úřad.

Nyní se ale pojďme alespoň letmo podívat na historii města. Zdejší oblast byla osídlena už ve starověku. Na sever od města se například nachází zbytky římského sídliště. Už v 9. století tu vznikly dva velice zajímavé kostely a to kostel svatého Petra v poli (dnes patří v nedaleké obci Rankweil). Následně zde vznikl další kostel tentokrát zasvěcený svaté Petronile (dnes kaple svaté Petronile a Martina). Oba kostely stály jaksi osamoceně v poli a proto se tomuto místu začalo podle nich říkat Feldkirch (dříve také Veldkiricha nebo Veldkirchia).

(Pokračování textu…)

Březen

Hrad Schattenburg

Středověký hrad Schattenburg se nachází přímo v obci Feldkirch na menším vyvýšeném kopci. Zajímavosti je, že tento kopec – skála je přímo skrz naskrz provrtán tunelem, kterým vede jedna z hlavní silnic do města. Ale zpátky hradu, jenž je dominantou města.

Hrad Schattenburg byl vybudován kolem roku 1200 hrabětem Hugem I. Montfortem, který je zároveň považován i za zakladatele města Feldkirch. Po dvě staletí až do roku 1390 byl rodinným sídlem hrabat von Montfort. Už roku 1375 byl ale Schattenburg i s okolním panstvím de facto prodán rodu Habsburků.

  

Za hraběte Friedricha von Toggenburg (1416–1436) a pod místodržitelem Hansem von Königsegg byl v 15. století hrad přestavěn a dokončen. Po zrušení místodržitelství byl hrad několikrát vydražen a často měnil svého majitele. Roku 1813 se dokonce stal zástavou, jednoho zadluženého aristokrata.

  

Už v roce 1825 se tak Schattenburg stal majetkem města Feldkirch, které hrad získalo za pouhých 833 zlatých. Město našlo hradu nové využití a to nejdříve jako kasárna a později jako chudobinec. K oživení hradu došlo až v roce 1912 a to tím, že bylo založeno muzeum a sdružení přátel Feldkirchu a okolí. Hrad je dnes samozřejmě přístupný veřejnosti, přičemž přízemí je využíváno jako hospodářské zázemí hradu a v poschodí je vlastivědné muzeum, které ročně navštíví přes 25.000 návštěvníků. Z hradu je také pěkný výhled na město a okolí.

Únor

Pohoří Rätikon v Alpách

V tomto článku si můžete přečíst základní informace o pohoří Rätikon, které je součástí Alp ve Vorarlbersku. V první řadě je třeba říci, že Rätikon je poměrně malé pohoří s rozlohou pouhých 900 km². Ležící přitom na území hned tří států – Rakouska, Švýcarska a Lichtenštejnska. Geologicky patří pod krystalické Alpy, ale s poměrně vysokým výskytem šedého vápence.

Nejvyšším vrcholem je Schesaplana (2 962 m), ozdobená malým ledovcem, nalézající se na Rakousko – Švýcarské hranici. Za zmínku stojí také zajímavá informace o hoře Grauspitz (2 599 m), která je nejvyšším bodem Lichtenštejnského knížectví.

  

Polohu tohoto pohoří si asi dokážete představit, stačí si přeci najít maličké Lichtenštejnsko, přesto vám umístění Rätikonu ještě více upřesníme. Na jihu tvoří hranici pohoří údolí Prättigau. Z východu tvoří hranici spojnice měst Davos – Klosters a dolina Schlappintal. Západní hranici pak tvoří řeka Rýn a poslední severní hranici zase údolí řeky Alfenz, která odděluje Rätikon od Bregenzského lesa.

(Pokračování textu…)